Z Mělníka až do Brna a Králova Pole
po stopách Jana Jindřicha Lucemburského
Jan Jindřich a Královo Pole
Jana Jindřicha měl ke Královu Poli velmi dobrý osobní vztah. Zde také velmi rád pobýval a zde také na pozemcích, které koupil od brněnských měšťanů Ditlina a Ortlina z Loukovic, zřídil svoji venkovskou rezidenci. Po roce 1360 pak zde i často pobýval, neboť zde bylo datováno několik listin z období jeho vlády.
Za významný okamžik je možné považovat založení zdejšího kartuziánského kláštera. Kartuziány přivedl na Moravu Jan Jindřich už v roce 1369, kdy do Brna povolal z kláštera v Gamingu Gottfrieda z Anasu, který se později stal prvním převorem kláštera. K založení samotného kláštera pak došlo na základě dohody s jeho čtvrtou manželkou Alžbětou Oettingenskou a souhlasu jejich synů Jošta, Jana Soběslava a Prokopa. K podpisu zakládací listiny kartouzy v Králově Poli, první na Moravě a teprve druhé v českých zemích došlo 13. srpna 1375, tedy doslova na sklonku jeho života, když o tři měsíce později Jan Jindřich umírá.
Založení Kartuziánského kláštera k poctě sv. Trojice v Králově Poli je krokem, který je také možné považovat za vyvrcholení jeho celoživotního poznání, které současně podpořil i značnou osobní obětí v podobě udělených výsad a významného hmotného zabezpečení. Klášteru například daroval své zdejší sídlo a rozsáhlé královopolské pozemky s právem rybolovu na říčce Ponavě a zdejší velký nový rybník. Přidal také pozemky s mlýnem na Dornychu, brněnské předměstí Trnitou, dále také vinici, horenské právo a desátek ve vsi Obřany. Dále pak ještě vesnice Střelice a Černovice.
Klášter, jeho statky i poddané vzal markrabě do plné ochrany, osvobodil je od veškeré jurisdikce zeměpanských i dvorských úředníků a zemského práva a dále je osvobodil od placení takřka všech daní a sbírek. Kartuziáni měli mít plnou soudní moc nad svými poddanými a tu neměl narušovat žádný pán ani šlechtic.
Mezi léty 1907 až 1918 byla v Králově Poli ulice nesoucí název Markraběte Jana Jindřicha, v dobových mapách dokonce uváděna jako Třída markraběte Jana Jindřicha. Jednalo se o část dnešní ulice Božetěchovy a to v úseku od Mojmírova náměstí přes křižovatku s ulicí Kosmova, která tehdy ještě neexistovala a teprve o kousek dál na ni navazovaly ulice Božetěchova a Dalimilova. V návaznosti na 700. výročí jeho narození by možná stálo za úvahu obnovení názvu ulice pojmenováním po Janu Jindřichu.